Klíčem k úspěchu bude týmový výkon, shodují se Arnošt s Kropáčkem

V srpnu odehrála reprezentační sedmnáctka turnaj v Dallasu, kde zazářila a slavila cenné stříbrné medaile. U tohoto úspěchu jste byli i vy. Určitě vám tento moment utkvěl v paměti, nemám pravdu?

Dominik Arnošt: Ano, máte pravdu. Tento turnaj byl pro nás první zámořská zkušenost a byli jsme rádi, že jsme vybojovali stříbrné medaile.
Vojtěch Kropáček: Ano, byl to opravdu velice zábavný a skvěle zařízený turnaj. Týmy nebyly sice až tak kvalitní (mimo Ameriku), ale i přesto jsme měli párkrát co dělat, abychom vyhráli.

Dostali jste se až do finále, kde byli nad vaše síly Američani. Co podle vás chybělo k tomu, aby český nároďák mohl zvednout pohár pro celkového vítěze?

DA: Já si myslím, že chyběla trošku zkušenost, protože proti Americe nehrajeme každý den. Malinko na ten výkon měla asi vliv únava, protože jsme hráli čtvrtý zápas ve čtvrtém dnu, ale na to jsme se nemohli vymlouvat. Amerika byla ten den lepším týmem a zaslouženě vyhrála.
VK: Asi hlavní důvod, proč jsme prohráli, byl, že jsme se nedokázali s Američany vyrovnat bruslařky. Navíc jsme se i trochu zalekli, jelikož byli na turnaji favorizovaní.

Na začátku listopadu jste absolvovali prestižní turnaj World Hockey Challenge v kanadském Sault Ste. Marie. Český výběr obsadil nakonec osmé místo. Odnesli jste si z tohoto turnaje nové poznatky?

DA: Určitě ano. Nejvíc mi asi běží hlavou to, že je na světě obrovská konkurence a není jednoduché se mezi touto konkurencí prosadit. Musíme proto pracovat každý den na zlepšení všech individuálních dovedností, které dáme ve prospěch týmu.
VK: Jistě, tento turnaj byl velice povedený i přesto, že jsme obsadili osmé místo. Mnoho lidí, a dokonce i skautů, říkalo, že bychom to mohli dotáhnout až do finále, avšak při vyřazovacím utkání s Ruskem nás potopili rozhodčí, jak tomu tak někdy bývá. (smích)

Během turnaje jste nenarazili na Švédy. Tým ze země tří korunek v konečném součtu skončil na první příčce. Jak byste zhodnotili jejich počínání?

DA: Švédy jsme viděli hrát na turnaji asi jednou, a to bylo to finále. A určitě Švédy musím hodnotit pozitivně. Měli výborné dovednosti, dobře bruslili a byli fyzicky silní. Trošku mě mrzelo, že jsme si proti nim nezahráli.
VK: Švédi jsou velice kvalitní tým a mrzelo nás, že jsme s nimi nemohli změřit síly, ale tak to v turnajích hold chodí.

Český národní tým nyní čeká další věhlasná akce, a to Turnaj pěti zemí na domácí scéně, konkrétně v Brně a v Přerově. Co od této reprezentační události očekáváte?

DA: Od této reprezentační události očekávám velmi kvalitní zápasy a další zkušenosti, které mi určitě pomůžou, jak do dalších zápasů, tak i do zbytku sezóny.
VK: Já osobně doufám, že každý z nás podá nejlepší výkon a tento turnaj společně dotáhneme do vítězného konce.

Můžete fanouškům prozradit, jaké byly vaše první dojmy, když jste se dozvěděli, že jste nominováni do národního týmu?

DA: Mezi moje první dojmy patří určitě radost. Dále natěšení na to, až si obléknu dres národního týmu, protože je to pro mě veliká čest.
VK: Byl jsem velice mile překvapen a jsem rád, že si pan trenér zvolil zrovna mne.

Jak jsem se již zmínil, právě Švédsko, vítěz turnaje v Kanadě, bude jeden z vašich nynějších protivníků v Brně. Na jaké faktory si musíte dát největší pozor?

DA: Jak už jsem říkal, Švédi mají výborné dovednosti a jsou velmi šikovní při zakončení. Takže je určitě nepouštět do velkých šancí, ale to asi každý tým na tomhle turnaji.
VK: Silných stránek mají Švédi hodně. Mezi hlavní patří asi jejich síla a výborná obrana, ale spoléhám, že náš pan trenér vymyslí, jak na ně. (úsměv)

Z Komety Brno povolal kouč Petr Haken hned sedm mládežníků, zatímco ze Sparty jedete pouze vy dva. Berete tento fakt jako výhodu, že pojedete takto ve dvou?

DA: Na úrovni reprezentace neřešíme, kdo a kde v jakém klubu hraje, ale tam hrajeme za tým se lvíčkem na prsou.
VK: Neberu to ani jako výhodu ani jako nevýhodu, beru to jako fakt. Navíc s Dominikem se dobře známe a rozumíme si, tak by to mělo být fajn.

V tvrdých duelech na vás čekají konkurenční výběry Finska, Švédska, USA a na závěr poměříte síly s ruskou sbornou. O kvalitní obsazení turnaje tedy nemůže být nouze. Na co se zaměřit, abyste se mohli těmto týmům minimálně vyrovnat?

DA: Určitě se musíme zaměřit na to, abychom proměňovali šance a dávali branky, protože zápasy rozhodují branky. Také musíme dodržovat herní systém, který po nás trenér chce. A hlavní je týmová hra.
VK: Naší nejsilnější stránkou je především týmovost a obětavost. Bohužel náš ročník nemá tolik individuálních hráčů, a proto budeme muset naše vítězství vydřít z plných sil.

Když už jste nakoukli do českého národního týmu, máte svoje další vytyčené cíle nejen na reprezentační, ale i na klubové úrovni, kterých byste chtěli dosáhnout?

DA: Momentálně si kladu krátkodobé cíle. To znamená, porvat se o co nejlepší výsledek ve starším dorostu. Hraji za Spartu, takže máme ten nejvyšší cíl, titul.
VK: Můj sen a určitě i tisíců dalších kluků je podívat se jednou do NHL. Tam je však dlouhá cesta, a ne každému se toto poštěstí, a proto bych byl vděčný i za zkoušku v extralize nebo KHL.